EpickýVzor je dokonalý chór, božská harmonie, kterou Karthus diriguje jako pěvecký sbor. A nad těmito tóny se nese jeho vlastní tenor, pějící mollové elegie i vzletné pajány, pochmurné žalozpěvy i velkolepé hymny. Smrt, jež se stala životem, se opět mění na smrt a zůstává jen Karthusova věčná píseň, jež se jako opakující se vzor proplétá všehomírem.